Okouzlující příběh o výjimečném přátelství roztomilého Králíčka a milé Sovičky
Okouzlující příběh o výjimečném přátelství roztomilého Králíčka a milé Sovičky
Příběh o výjimečném přátelství Králíčka a Sovičky s názvem Nerozluční přátelé napsal Przemyslaw Wechterowicz a o snové ilustrace se postarala Emilie Dziubaková, jež je známá úspěšnou knihou Rok v lese. Knížka vypráví o dvou zvířecích rodinách, které žijí v koutku jednoho údolí. V kořenech stařičkého dubu se ukrývá králičí nora a vysoko v koruně zase hnízdí sovy. Co se stane, když se oběma rodinám narodí mláďátka – malinkatý Králíček a malinkatá Sovička. Pojďme si o příběhu povyprávět pěkně postupně.
Příběh o neobyčejném kamarádství dvou zvířátek začíná na jaře, kdy se malinkatá mláďátka narodí. V tichém údolí tak nastává radostné období. Roztomilý Králíček se probouzí za svítání a začíná zkoumat svět kolem sebe. Jakmile vysvitne na nebi měsíc, ožívá noční průzkum zase milé Sovičce. Den za dnem plyne a Králíček se Sovičkou žijí vedle sebe, aniž by se někdy potkali, ale oba dva se „znají“ z vyprávění svých rodičů. Rodiče jim totiž povídají zajímavosti ze života toho druhého. A oba dva se touží neskutečně poznat.
Jednoho dne se však stane něco kouzelného. A co to bude nebo je, se nechte překvapit v této knize, jež je určena pro děti od tří let. Nadchne vás už na první pohled bohatými snovými ilustracemi, které by knihám pro děti neměly chybět.
Králíček je velký roztomilouš. Nakláněl hlavu úplně stejně jako jejich sousedka Sovička. Alespoň se nad tím pousmívala Králíčkova maminka. Králíček je denní zvířátko a moc by si přál, aby ho Sovička naučila vidět v noci. Sovička je pro změnu moc milé zvířátko, které hopká úplně stejně jako jejich soused Králíček. Alespoň se nad tím pousmál Soviččin tatínek. Sovička je noční tvor a moc by si přála, aby ji Králíček naučil hopsat v trávě.
Dá se konstatovat, že stejně jako Králíček tak i Sovička jsou empatická zvířata, která umí naslouchat. Vždyť jen jak jim rodiče vypráví jeden o druhém, jsou toho důkazem. Oba dva si rovněž váží jejich vzájemného přátelství.
Ono mít v dnešní době přítele na celý život je dar. Dar, za který bychom měli být vděční. Mít vedle sebe člověka, jemuž se můžeme svěřit a jemuž můžeme důvěřovat, je něco výjimečného. Mít vedle sebe přítele, který by za vás dal „ruku do ohně“. Když už takového kamaráda máme, měli bychom ono přátelství „opečovávat“ a starat se o něj tak, jak se staráme například o květiny. Každá květina se musí „opečovávat“, zalévat, aby nezahynula. Ono takové přátelství na celý život je pevné jako ta nejpevnější skála. Je neměnná jako láska rodičů ke své dceři či synovi. Přátelství je jako voda a oheň, dva živly, které bez sebe nemohou existovat. Přátelství je jako jing a jang. Přátelství do skonání světa je holt POSVÁTNÉ. Máte takové???
Knihu Nerozluční přátelé můžete zakoupit na www.knihcentrum.cz.
Jitka Ježková